(1938 AD)
„Ale já jsem nevinný! Opravdu! Musíte mi věřit!“ křičel a brečel pobledlý upír a možná by se pokusil i o útěk, kdyby nebyl spoutaný a s hlavou na špalku.
„A můžeš dokázat, že seš nevinný?“ naklonil soudce hlavu na stranu a dal upírovi chvilku na rozmyšlenou. Spoutaný těkal očima z místa na místo, jak se snažil úporně vymyslet, zformulovat nějaká slova, argumenty. Chtěl něco říct, ale zakoktal se, a když viděl, jak soudce zvedl oči v sloup, opět se rozvzlykal.
„Tak už to s ním, prosím, skoncujte,“ požádal kata a odškrtl si v deskách další políčko. Ještě jich čeká spousta.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit