Vše jsem viděla v bílém mlhavém oparu. Nedokázala jsem se pohnout ani promluvit. Přesto jsem cítila, jak hýbou s mým tělem a "z dálky" jsem slyšela jejich hlasy.
Najednou jsem dokázala otevřít oči. Ruce jsem měla připoutané k lůžku, ale přesto jsem v nich nic necítila. Tohle nemůže být pravda!
V tu chvíli se vedle mě objevil lékařský droid. ,,Zůstaňte v klidu, jste vyčerpaná." řekl.
,,Co se stalo? Jsem na... na... Kde to vlastně jsem? Proč jsem vůbec připoutaná?" Píchl mi injekci do ruky. Otevřeli se dveře, vešel muž s rudýma očima a modrou pletí.
THRAWN!
,,Opět se setkáváme, Maro!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit