Sytý hladovému nevěří

"Musíme čelit velmi vážné situaci," řekl dědeček a významně se ohlédl na
doktora Vlacha.
"Je to tak, situace je vážná. Hrozí nám smrt hladem," řekl varovným
hlasem doktor.
"Hlad je prý nejlepší kuchař ať mi tedy něco uvaří," vyhrkl Milouš a
slečna Barbora se zatvářila podrážděně.
"Tady jdou všechny žerty stranou," přikázal dědeček vážným hlasem, "musíme něco podniknout."
"Správně, musíme vyrazit na lov," rychle se přidal doktor Vlach.
"Hlad je špatným rádcem," zahrozila teta Kateřina a zamračila se.
"Zato ty si víš vždycky rady, že? Co kdybys šla lovit ty?" zeptal se
dědeček.
"Lenoch se potí při jídle a mrzne při práci," odvětila Kateřina se
zdvihnutým ukazovákem.
"Ále, ty nebudeš ta pravá. Stejně bys přinesla akorát starou veverku,"
mávl rukou dědeček.
"Hlad vyjde levně, draho vybíravost," opáčila mu vzpurně.
"Navrhuji losovat," snažil se zachránit situaci doktor Vlach.
"Objev nového jídla znamená pro štěstí člověka víc než objev hvězdy,"
pokračovala Kateřina, aniž si doktorova pokusu všimla.
"Ano, budeme losovat," rezignoval dědeček.
"Ale nebohé děti a slabé ženy snad na lov nemusí, viď, dědečku," začala
se lísat Kateřina. "Hlad, žízeň a bolest jsou sourozenci lásky."
Vtom se otevřely dveře a vešel Saturnin, s párem zajíců přes rameno.
"Večeře bude za okamžik, panstvo."