...

Varování: Trocha drog
„…trpí permanentní bolestí zad.“
Cameronová podala Housovy objemnou složku; ani se na ni nepodíval.
„Té babě je devadesát sedm, ta potřebuje kněze, ne nás.“
„Opium, Heroin, Kokain, Marihuana, Extáze, Hašiš, Pervitin…“
„Chasi, sice je hezký, že nám vyjmenováváte, co jste ještě nezkusil, ale kde je pacient?“
Chase se usmál a podal mu složku.
„Tohle jsou drogy, které mu našli na testech, ještě přiznal k houbičkám, ale ty s ním nic nedělali. Vezmeme ho?“
Odpovědí mu bylo jen vzdálené klepání hole.
House oněměl. Po celém nemocničním pokoji byly natažené pestrobarevné látky, ve vzduchu se vznášel oblak kouře – nejspíše směsi opia a marihuany a kolem pacienta (právě nejspíš balil jointa) sedělo několik individuí oblečených, jako by se právě vrátili z Woosstocku.
„Co se tady děje?“ zeptal se.
„Seance lásky!“
House se otočil na sestřičku, která seděla v rohu a nepřítomně klimbala hlavou.
„Měla jste je vyhodit!“
„Já to zkoušela, ale oni nechtěli,“ hájila se zastřeným hlasem, a pak se začala chichotat.
„Láska určuje dějiny!“ vykřikl jeden z hippíků.
House se posadil; ani organismus vycvičený závislostí na vicodimu se nedokázal vyrovnat s tím kouřem.
„To spíš hlad po moci,“ řekl, což vyvolalo bouřlivou reakci.
Pak přišla Caddyová s ochrankou a zkazila veškerou srandu.