Jáma

Po celý svůj život se snažil rozdávat smích. Procestoval svět, a všude, kam přišel, se lidé bavili a byli šťastní. Ale v tomhle městě bylo všechno jiné. Snažil se, seč mohl, ale všichni se od něj odvraceli. Všechny kousky, i ty nejlepší, zůstaly bez odezvy.
Přišli si pro něj druhý den. Ptal se po důvodech, ale mlčeli. Odvedli ho do podzemí a hodili do jámy. Byla plná vybělených kostí a rozdrcených krunýřků nějakého hmyzu. Volal, prosil, marně.
Jeho zoufalý křik náhle přerušil hlas:
"Pssst! Neruš tu jedinečnou chvíli. Ty sis přece vždycky vystačil beze slov. Tak teď ukaž, co umíš."