Peregrin se velice záhy naučil pohybovat se po čarodějčině domě s krajní opatrností a pokud možno na nic nesahat. Nejen, že většina věcí kolem byla vzácná, speciálně vyrobená a křehká, ale některé z nich byly děsivě nebezpečné.
Jedy většinou identifikoval díky jasně červenému písmu na lahvičkách. Kyseliny a louhy zase střežily lebky a zkřížené hnáty. Bylinkám se vyhýbal obloukem poté, co se žahnul o ještě čerstvý svazek kopřiv, chvilkově odložený na židli. V jedné sklenici se hemžily pijavice, které člověku čistily krev. A v jiné čarodějka skladovala něco, o čem tvrdila, že to požírá nekrotickou tkáň a zabraňuje dalšímu odumírání...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Taky bych se tam asi bála na
Charlie
Taky bych se tam asi bála na cokoliv sahat :D super :)
Díky. Ono je to bezpečný,
Blanca
Díky. Ono je to bezpečný, když si dáváš bacha :D
Tak na tyhle masožravky bych
Zuzka
Tak na tyhle masožravky bych nepřišla! Hezky, to je hodně dobré!
Najednou ten prostor úplně vidím, s tisícem a jednou věcičkou.
Děkuju, to jsem ráda. Kdoví
Blanca
Děkuju, to jsem ráda. Kdoví proč se mi trochu vybavil Rhosgobel, když jsem to psala :D
... ale co to může dělat se
Dangerous
... ale co to může dělat se zdravou tkání...
No, tu to nežere. Co to s ní
Blanca
No, tu to nežere. Co to s ní dělá jinak, tím si nejsem jistá, a dokud ze mě nebude čarodějka, tak to nechci vědět.