„Stáhněte vlajku,“ zavelela Frances bezbarvým hlasem.
Palba znaveně utichla za odevzdaného vrzání kladek. Překročila padlý stěžeň a zvolna se vydala vstříc svému protivníkovi.
„Pane, musím vás požádat, abyste mi odevzdal svůj meč,“ pronesl konverzačním tónem snědý muž, jakoby se setkali někde v krčmě a ne na palubě pokryté vrstvou zakrváceného písku. Stiskla rty. Ještě před chvílí by ji bez váhání zabil. A ona jeho. Se sebezapřením mu podala jílec své šavle.
„Bojovali jste statečně. Bylo mi ctí mít vás za protivníka.“
„Zdvořilosti si strčte za klobouk, pane, a radši přejděte k věci. O co vám jde?“
Ona se přetvařovat nedokázala.
Tak doufám, že po zkrácení, jsem ještě pořád v tématu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jak to dostaneš do 100 slov,
Rya
Jak to dostaneš do 100 slov, to je mi záhadou, ještě i s odevzdaným vrzáním kladek a padlým stěžněm. Perfektní!
Třeba jsou drabblata zevnitř
Terda
Třeba jsou drabblata zevnitř větší. Děkuju, úplně se rdím.
tohle drámo mi úplně uteklo!
Aries
tohle drámo mi úplně uteklo! To je děsný ticho
To jsem ráda, že ti neuteklo.
Terda
To jsem ráda, že ti neuteklo. Díky za komentář. :)
Tak on pořád ještě nepoznal,
kytka
Tak on pořád ještě nepoznal, že neni muž?
Obdivuju, že ti příběh navazuje, je opravdu napínavý a navíc působivě napsaný. Klobouk dolů!!!
Oni se ještě pořád
Terda
Nepředstavili se a Frances to většinou docela zdatně maskuje, když se jí to zrovna hodí. A v zajetí se to sakra hodí.
Díky za milý komentář. *rudne a klaní se*
Ouha, to se nám to zamotalo..
kopapaka
Ouha, to se nám to zamotalo...
Tak honem držet palce, aby se
Terda
Tak honem držet palce, aby se mi to podařilo do konce dubna rozmotat. Jinak z toho bude příběh na pokračování ještě příští rok.