Všechno je špatně

Connor byl unavený. Víc než unavený. Byl zcela vyčerpán, citově deprimován, fyzicky i psychicky raněn. Potlučené tělo se pomalu sunulo ulicí. Dvě čerstvé jizvy mu připomínaly, že pořád žije.
Šel z usedlosti, kde měl svůj druhý domov, do krámu, pořídit něco důležitého za čtyři tisíce peněz.
Bylo urputné vedro, slunce pražilo, lídí jako smetí.
Z ničeho nic do něj vrazil chlápek. Connor reagoval velice zpomaleně. Ten hajzl mu ukradl měšec se jměním.
Kdykoli jindy by se za ním mladý asasín rozběhl jako vítr. Dnes ale ne. Vyšlo z něj jen: „Uuugh.“
Sklopil hlavu, otočil se a šel zpátky, odkud přišel.