Přiopilá dvojice se vrací z hospody z vedlejší vesnice. Je letní noc. Už se domotali docela daleko. Do chalupy už to není daleko, ještě zatáčka u rybníka a jeden kopeček.
Dívka se zastaví a rozchichotá se. Nejde to přestat. Zakloní hlavu a měsíc a hvězdy se houpají v rytmu jejího smíchu.
Chlapec k ní přistoupí, chvíli se objímají a trochu se potácí. "Pusť mě, musím si odskočit", prohlásí dívka a odebere se za křoví.
Chlapec čeká. Zapálí si. Dokouří. Dívka se nevrací.
Je ticho.
"Nesnaž se a ukaž se!"
"Stejně vím, kde jsi."
"Neusnulas tam?"
Ale Bára za křovím není.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit