Hon

Tři dny a tři noci byl na nohou. Předchozí večer narazil na malou vesničku. Chtěl osadníky poprosit o trochu jídla a snad i přístřeší na noc, ale v okamžiku, kdy spatřili značku vypálenou na jeho čele, ustrašeně se stáhli, jako by byl nakažený nějakou chorobou. Ta prokletá značka ho označovala jako vyvrhele, nic víc než štvanou zvěř. Noc přečkal v hustém mlází potoka studeného jako led. Teď toho litoval, pronásledovatelé mu jsou v patách, ztratil tak cenný náskok. Kdyby se mu tak podařilo dostat se na hranice sousedního panství. Pomalu ale jistě v dáli slyšel dusot koní a štěkot psů.