Ve šněrovacím balení

„Uf.“
„Ještě?“
„Jo, ještě.“
„Já myslím, že už to stačí.“
„Nestačí.“
„Vždyť vypadáš dobře.“
„Jenom dobře? Musí to být dokonalé. Potřebuji mít vosí pas a pevné boky. Nemůžu dovolit, aby mi někde vykoukl nějaký faldík.“
„Ale je rozumné k tomu používat korzet?“
„To je osvědčený způsob. A teď to ještě jednou utáhni.“
…
„Sluší ti to.“
„Děkuji. Moc se ti chci líbit.“
„No… v tom případě…“
„Co?“ Vyjekla skoro hystericky.
„Mohla bys… víš, jsi krásná, ale mohla bys trochu přibrat?“
„He??“
„Jen tak trošku, obalit ty tvoje kosti. Abys byla krásně měkoučká.“
„Aha…“ Zamrkala a usmála se. „Stačí rozvázat pár šňůrek.“