Zamilovaný

Na střeše u komínu stojí mladík a pěje do tmy:
Viděl jsem dnes dívku snů
zasněně hladí vzduch
mihla se jen okem mým‚
Ladně se pohybuje po úzké lávce a obtáčí piruety okolo bleskosvodů
hledat budu ji do konce dnů
patřím ji už srdcem svým..
Tu se z okna vykloní zamračená tvář a pronese k tanečníkovi:
Jdi už spát ty blázne,
zítra bude taky den,
No, tak slyšíš?! kde to vázne!?
nebo mám jít na tě ven?
Tanečník jakoby nepřítomně k ospalci:
Viděl jsem můj drahý dívku,
hruď mi proťal lásky šíp
Pravdou je mi, chtěl jsem krásku,
s nedostatky? Ještě líp!
Morous podrážděně ospale:
To co já vím, že je noc,
město spí a ty tu tropíš,
křiku prostě děláš moc,
zdvihne pěst a hrozí tanečníkovi:
ještě chvíli pěst mou zkusíš.
Tanečník se smutně v stoje choulí do klubíčka:
Jděte spát můj milý pane,
už nebudu hlesat víc,
pomalu se přesouvá k dvířkám, kterými sem očividně došel
do tmy ani trylka, ba ne,
ač víc smutno, bude sic.
otevírá dvířka a ještě se na chvíli otočí:
Dobrou noc a spěte sladce,
za chvíli už bude den,
zasmušile, ale krátce,
pustím svoje city ven.
Dveře se zavírají a okno zhasíná.