Ivan se rozhlédl po lese. Konečně měl volno. Měl rád přírodu, vycházky. Sebral ze země žalud a dal ho do koše. Měl malé děti, které z nich vyrábí krásné věci. Pracujícím kolegům, vždy něco přinese.
Prodíral se s košíkem skrz křoví. V tom, se mu jeho roztrhané kalhoty ještě více rozervali o kámen ve tvaru krychle. Rychle se otočil, jako na obrtlíku a hnal se domů. Doufal, že jeho žena ještě není doma. To by zase bylo řečí. Když přebíhal dvůr, zakopl a vše v košíku, se sypalo všude kolem.
„Ivane?“ Ozvala se z domu manželka. „Musíme si něco vyjasnit!“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit