Tak po dnešním dni jsem opravdu vyčerpaná. Zatímco tohle datluju, melu z posledního...Možná, až si to zítra přečtu v plné mozkové síle, budu si rvát vlasy z hlavy.
Říkají, že se nejmenuješ.
Sejde na tom, když vládneš mocí jakékoli jméno oživit i života zbavit?
Říkají - ne, doufají - že se nevrátíš.
Sejde na tom, když ses otiskl do mého já - mysli, těla i duše?
Říkají, že jsi mě posedl.
Sejde na tom, když je Tvůj otisk tím jediným, co mě drží naživu?
Já říkám: záleží na jediném.
Pochopil jsi mě. Vybral sis mě.
Ne květinu, která vábí včely, protože touží být opylována, kolemjdoucí, protože chce zdobit klopy mladíků a okna jejich milých.
Ale růži z Jericha, probuzenou melodií vyprávějící o Sedmihrádské zemi.
Teď usychám, ale až znovu zahraješ, rozkvetu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hezké drabble, akorát takové
Aveva
Beznadějné - myslím, že jsi
Ak.žena
Beznadějné - myslím, že jsi to vystihla.
No, opravdu to není moje vrcholné dílo.
Ale nápad tam byl :-D
To je moc krásný.
Danae
A to jsem potěšena, že si o
Ak.žena
A to jsem potěšena, že si o toto našlo svého čtenáře. Děkuji.
úžasně krásné a poetické, tou
Keneu
úžasně krásné a poetické, tou beznadějí osamělosti a posedlosti mě velice zasáhlo