Nesoutěžní drabble, věnované Andreji Gjuričovi a jeho krásné knížce. Těm, kdo nečetli, doporučuji.
Jsem okno, co vidí
do srdcí lidí,
co za ním žijí.
Ne proto, že slídím –
sami mi říkají
i to, co neznají.
Vezmu jejich obavy,
strachy a únavy,
čeho se bojí,
co se jim v hlavách rojí,
a pak to vyperu
světlem slunce a měsíce.
Těch věcí jsou tisíce
a já je skládám
a nit k niti spřádám
aby se vědělo
i to, co se říct nesmělo.
Všemu, co zapadlo,
nastavím zrcadlo,
a až tu skládanku složím,
zpět jim ji do myslí vložím,
aby se vrátilo
na svoje místo
co se kde ztratilo
a oni zas měli na stole čisto
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je krásné! A konec je
Danae
To je krásné! A konec je nejkrásnější!
Nádhera...
kopapaka
Moc pěkné...
To je krásné! Líbí se mi
kytka
To je krásné! Líbí se mi ještě víc než ta první.
Taky bych takové okno potřebovala.
Vůbec neznám, ale moc se mi
Lejdynka
Vůbec neznám, ale moc se mi to líbí, uklidňuje to a fandom má krásné jméno!
Taky moc pěkná, povznášející.
Aplír
Taky moc pěkná, povznášející.
Mně se líbí forma - ty rýmy,
ioannina
Mně se líbí forma - ty rýmy, co jdou přes strofy, to vždycky tak pěkně pohladí.
Moje milovaná knížka! A je to
Esclarte
Moje milovaná knížka! A je to moc pěkné, vybírá to to nejkrásnější z té podzimní povídky (jinak mám nejradši Zimu a hlavně Jaro).
Neznám, ale je to krásné a
Dangerous
Neznám, ale je to krásné a nesmírně zajímavé.
Moc pěkné, veselé a hravé.
Profesor
Moc pěkné, veselé a hravé. Láká k seznámení se s fandomem.