Evžen se z milostných pádů před Máňou nemohl vzpamatovat. Zamiloval se stejně upřímně jako beznadějně. Láska ho svázala. Láska ho škrtila. Láska mu vzala křídla. A dokonce i chuť na pivo. Chodil jako tělo bez duše, kolikrát ani do hospody nedošel a když, tak tam jen tak seděl a přestával mluvit v půlce věty, aniž by si toho všiml. Znovu a znovu na ní chtěl zapomenout. Dokud ji neuviděl. Dokud s ní nemluvil. Evžen sedával u stolu a div mu netekla slina. Vždycky, když vplula do dveří svým vrávoravým krokem, zahalená obláčkem dýmu, dostával chuť ji zase pozvat na panáka.
inu, žádný zázrak, ale dneska už to lépe nevymyslím
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chudák Evžen, taková láska.
Esclarte
Chudák Evžen, taková láska. Ale asi nemá naději, ne?
Uvidíme, jaká témata nás
myday
Uvidíme, jaká témata nás čekají, třeba jim to dopadne...