Bylo to tu zas. Zkratka přes pole. Plocha sloužící jako parkoviště. Mírný kopeček, pak schody. A potom už vchod. Velký nápis „Gymnázium“.
Spousta lidí se vracet nechtěla. Přesto se všude tvořily hloučky smějících se studentů. Vyprávěli si, kde všude byli, co tam viděli, jak se jim tam líbilo. Dobrodružství posledních dvou měsíců ožívala, posílená radostí z toho, že se všichni opět setkali.
Vešla dovnitř ráda. Těšila se na své kamarády, chtěla je zase všechny vidět. S úsměvem prošla vestibulem. Ve chvíli, kdy její pohled padl na stojan s papírem a fotkou, obklopený hořícími svíčkami, se úsměv z její tváře vytratil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ach. Na to se ani nedá nic
Aries
Ach. Na to se ani nedá nic říct :-(
Aj, to je smutné.
Profesor
Aj, to je smutné.
Fňu. :(
Dangerous
Fňu. :(
...
Erys
Poněkud opožděně, ale děkuji za komentáře.
Jen doufám, že si nemusím připadat provinile za rozesmutňování čtenářů... ten příběh je smutný, a bohužel také vycházející ze skutečného zážitku...
Ne, můžeš si to přičíst k
Dangerous
Ne, můžeš si to přičíst k dobru tvého psaní.
Taky jsem pár takových
Blanca
Taky jsem pár takových návratů do školy zažila...a tys to vystihla naprosto dokonale.