Koláčky

Dnes musí být krásná. Fingon má narozeniny. Vstávala brzy. Dovedné prsty sloužících jí dlouho splétaly vlasy a vetkly do nich bílé kvítky uilosu. Ty má rád. Oblékne se později. Teď rychle sbíhá schody a míří do kuchyně. Sama zadělá těsto. Fingon miluje medové koláčky. Synek se plete pod nohama a malýma ručkama se zachytává sukní. Dá mu líznout medu.
Vybírá šaty, ty bílé s modrými stuhami. Služebná pečlivě váže tkanice. Dopne náhrdelník od něj.
„Všechno nejlepší, drahý,“ usměje se a políbí muže na tvář.
Fingon cosi zavrčí a dál hledí do dopisu.
„Stalo se něco?“
„Maitimo nepřijede.“
Koláčky dostanou psi.