Myšlenky potlačené hudbou se dostanou skrze kosmonautův skafandr

Kosmonaut měl rád hudbu.
Nemusel se soustředit na nic jinýho
a jen poslouchal.
Neslyšel svoje destruktivní myšlenky.
Zapnul gramofon
a přiložil jehlu k desce.
Byla rozbitá.
Ticho.
Snažil se to spravit,
nešlo to.
Zbyl tam sám
se svýma stinnýma myšlenkama.
Ty myšlenky mu sílily v hlavě
a našeptávaly.
Chtěly vyjít na povrch.
A tančit.
Tančily.
„Není brzo?” zeptala se Hvězda.
„Obvykle jste tu později.”
„Slunce zapadá všude v jiný čas,” řekl.
U nich zapadalo až za hodinu.
„Rozbil se mi gramofon.”
„Ach tak,” vzdychla. „kupte si nový.”
„Dnes už ne. Dnes jsem zjistil,
že některé věci nepotřebují hudbu k tanci.”