Konec nadějí

Nějak se stalo, že jsem začala trávit většinu svého volného času s Etanem. Vyprávěl mi o tenarských zvyklostech, já ho doučovala matematice, kterou bude potřebovat k půlmistrovské zkoušce. Mistr Mechtar se nestaral, co dělám ve svém volnu, pokud byla práce, kterou mi zadal, hotová – na rozdíl od mistra Garnibora. Ten Etanovi zakazoval přátelit se s dalšími učedníky, aby náhodou nevyzradil nějaká jeho profesionální tajemství. Naštěstí byl Garnibor dlouhodobě pryč. Ale to nemohlo trvat navěky.
„Mistr se má brzy vrátit,“ řekl jednoho dne Etan. „To bude konec našeho scházení. Ale před tím se tě chci zeptat...“
„Tady jsi! A s kýmpak?“