Erm... dochází mi inspirace. Glorie!
Kirk se Spockem seděli nad partem šachů, když za nimi doktor přišel.
Vypadalo to, že spolu hrají, ale ve skutečnosti si Kostra mohl všimnout, že na sebe přes šachovnici velmi, ale opravdu velmi nepokrytě zamilovaně hledí.
Zatoužil ocitnout se na druhém konci galaxie.
„Ehm,“ odkašlal si, aby upoutal pozornost.
„Kostro?“ všiml si ho Kirk. „My tu jen... ehm, hrajeme šachy.“
„Jistě, a já jsem duch Vánoc,“ pronesl kousavě Kostra.
Spock se nadechoval k otázce, ale byl přerušen.
„Později ti to vysvětlím.“
Kostra se znechuceně otočil k odchodu. Později, no samozřejmě.
Úplně z toho zapomněl, proč je v první řadě vyrušil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Roztomilé a *presné*. :-))
BC_Brynn
Roztomilé a *presné*. :-))
Díky! :)
Saphira
Díky! :)
:D :D
Zuzka
:D :D
Mně je ho někdy tak líto... :D
Chudák Kostra, úplně to vidim
Tenny
Chudák Kostra, úplně to vidim... Má to s nima těžký. :D