Nahrazuji téma Záblesky ze 7. 4.
A na závěr téměř parodie a pro jednou drabble zcela odlehčené. Odehrává se takových pět let po příběhu, který jsem vyprávěla toto DMD, takže Alexandr už je vystudovaný právník a Aneta s Wilhelmem jsou už nějaký ten rok svoji. Jak jejich soužití funguje nebo nefunguje není předmětem tohoto drabble ;).
Suverénně nakráčel k jídelnímu stolu. Posadil se a významně pohlédl na Wilhelma. Wilhelm seděl schován za novinami a vyzývavé záblesky v Alexandrových očích ho tudíž nechávaly chladným.
„Něco po tobě chce,“ poznamenala Aneta od snídaně. Vystrčil hlavu.
„Nechám si narůst vousy,“ prohlásil Alexandr.
„Ano?“ zvedl Wilhelm obočí.
„Ano,“ přisvědčil zaraženě.
„Jdu do kanceláře,“ dodal po chvíli a konsternovaně se zvedl.
„Chci polibek na rozloučenou,“ protáhl Wilhelm. Aneta se rozhodla věnovat situaci zvýšenou pozornost.
„Proč právě dnes?“ otázal se Alexandr podezřívavě.
„Chci ti dopřát poslední radost, než se necháš zarůst.“
Aneta se rozesmála a Alexandr zrudnul.
Okny se prodírala zlatavá prasátka.
To tykání se mi ale těžko psalo!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Už samo o sobě je to vtipné,
Melosira
Už samo o sobě je to vtipné, ale určitě to ocením ještě víc, až se seznámím s protagonisty blíž. (Sériovky jsem si nechávala na květen, abych je mohla číst po příbězích a ne po dnech.)
Budu se tedy těšit na
Ancient Coffee
Budu se tedy těšit na případné další komentáře :). Díky moc.
Ježiš, to je tak milý! A
Tenny
Ježiš, to je tak milý! A opravdu mě to rozesmálo... :D (nějak si Alexandra s knírem nedokážu představit - ostatně Wilhelm a Aneta asi taky ne)
Oni bydlí spolu a vypadají tak spokojeně!
A já si myslím, že jim to funguje. Možná mají občas horší chvilky, ale to každý a prostě... Funguje jim to! Polyamory FTW!
Btw, chtěla jsem se zeptat, jestli tohle byla cílová stanice, kterou si původně s příběhem plánovala, nebo jestli to mělo skončit nějak jinak? (nemyslím přímo tohle drabble, ale jako celkově, jak to dopadlo...) Protože vím, že můj příběh na pokračování se vyvinul zcela jinými směry, než jsem čekala. :D
No, každopádně doufám, že se někdy potkáme naživo, třeba na pikniku nebo na FFku. ;)
Ono k tomu nakonec asi dojde,
Ancient Coffee
Ono k tomu nakonec asi dojde, Alexandr není žádný ořezávátko, aby se nechal vydírat :D.
V podstatě jsem se držela toho, co jsem si předsevzala, skoro všechno co se týče příběhu (včetně střelby) bylo naplánované už na začátku dubna, ale určitě jsem v průběhu psaní přehodnotila charaktery některých postav, například Anety, která z počátku nebyla vlastně moc důležitá, ale nějak se jí podařilo vydobýt si místo na slunci :). A obecně se rozrostly příběhy všech postav, v tom smyslu, že já sama o nich vím víc než na počátku a moc se těším, až to budu moci využít.
Taky doufám :).
Ahoj, mohla bys pro nás
neviathiel
Ahoj, mohla bys pro nás doháněcí a neznalé napsat úvod do fandomu?
Hotovo.
Ancient Coffee
Hotovo.
Díky. Mám v tom letošní DMD
neviathiel
Díky. Mám v tom letošní DMD zmatek, omlouvám se
Za co se omlouváš? :) Stejně
Ancient Coffee
Za co se omlouváš? :) Stejně jsem to chtěla udělat. A měla jsem, už tak v polovině DMD.
chí, to je cute!
Keneu
chí, to je cute!
:D Díky.
Ancient Coffee
:D
Díky.
Tak jsem si znovu prošla celý
Eillen
Tak jsem si znovu prošla celý loňský rok a prostě nemůžu říct nic jiného, než ÚŽASNÉ!
Postavy jsem si zamilovala úplně všechny. V jednu chvíli mi bylo Anety líto, ale nakonec i ji čekal šťastný konec. Líbí se mi, že soudce (já nějak pořád budu mít problémy mluvit o něm jeho jménem...) v sobě má lásku pro dvě různé osoby. A že ani jim nevadí, že se o jeho lásku musí dělit.
To tykání, co ti tu dělalo problém, sem ale nádherně sedlo. I když si dokážu představit, že spolu sem tam laškují a ono vykání úplně nevymizelo.
Mimochodem, podařilo se ti nemožné. Vídeň jsem si díky tobě zamilovala. Byla jsem v ní jedinkrát a sice to bylo krásné město, ale přivezla jsem si odtamtud chřipku, kdy jsem skoro s čtyřicítkama musela chodit do práce - takže stačilo vyslovit název města a měla jsem hned pupínky. Teď, ale když někdo řekne Vídeň, vybaví se mi hned valčík, procházky, romantika. Já tam snad pojedu ještě jednou, jen abych mohla procházet místy, kde korzovali tvé postavy...
Děkuji, děkuji, děkuji a
Ancient Coffee
Děkuji, děkuji, děkuji a nevím, co bych dál řekla. Ty jsi pro jakéhokoli autora opravdu dar z nebes! Tak hezké komentáře jsem asi nikdy předtím nezažila, připadám si jako JKR :D.
S vykáním a tykáním mám obecně v tomto svém příběhu problém, protože nejsem historik, nejsem ani jazykový historik a navíc moje postavy vlastně celou dobu mluví německy (až na Alexandra a kamaráda Navrátila v Anonymním seznámení). Takže tak nějak odhaduju a to ještě zcela ignoruju onkání a oníkání! To by byla panečku jízda.
A výlet do Vídně podporuju :).
Zasloužila sis ty komentáře!
Eillen
Zasloužila sis ty komentáře!
A zkzs si představit, jak dlouhé by byly, kdybys nepsala příběh jen formou drabblu...
A také ti musím poděkovat. Při čtení tvého příběhu jsem vždy dostala chuť pokračovat v psaní mého Aldormského příběhu. Prostě jsem měla tu skvělou náladu s přihlouplým úsměvem na tváři. A to se to psalo.
Vážně me nejvíc mrzí, že tenhle příběh není regulérní román. Měla bych ho ráda ve své knihovně a pravidelně bych se k němu vracela.