Mladá krev

„Víš… vždycky jsem přemýšlela nad tím, jestli někdy narazíme na něco tak úžasného,“ protáhla vesele s tichým pochychtáváním sledujíc hvězdy.
„Je to skvělý, co?“ zasmál se tiše, zatímco se snažil sevřít v dlani něco, co se mu podle všeho mělo vznášet nad hlavou.
„Jo naprosto,“ souhlasila neméně vesele. „Ty hvězdy opravdu tančí!“
„U mě už dotančily…“ zamručel nespokojeně a strčil do těla vedle sebe. „Škoda, že už v něm není ani kapička.“
„Ani kapička?“ zakňourala neméně nespokojeně, zatímco se přetočila, aby lépe viděla na svého druha. „Byl…“
„…to skvělej matroš,“ dokončil za ní rozveselen posledními zbytky drogy z mladíkovy krve.