Říše snů na dně oceánu

Vplul si do mého života s úsměvem mladého ucha a roztočil se se mnou vodní vír.
Sama v hlubinách oceánu přemýšlím nad existencí. Stále čekám na vzkaz v uzavřené láhvi, který zachytím, ale stále žádný nepřiplouvá. Kdy vyplave ta zazděná pravda mezi námi na hladinu? Proč mám vše tak rozmazané, ze soli mě oči pálí, srdce nebije, už nedýchám?
Z mořských řas si udělám pavučinu lží o tom, co k tobě cítím. Stala jsem se mořskou pannou, abych tě konečně stáhla na věky věků do své říše, abychom tonuli spolu, jeden pro druhého.
Mrtví můžou milovat, proto živí musí zemřít.