Pomsta je sladká

Když mi Van Vren usekl ruku poprvé, byl jsem z toho vážně zklamaný. Přeci jen, ta ruka byla moje! Jo moje! Přesně! Když mi ji ale usekl asi po páté, začal jsem si na ni dávat pozor. Jasně, být upírem má své vlastní výhody. Třeba, že vám ta useknutá ruka prostě doroste.
Když jsem o necelý rok později cvičil s Karolínou v základně našeho klanu, vzpomínal jsem na to, jak mě tenkrát na lodi paní Dao jeden z Druhé rasy mučil a připravoval mě na to, jak ho jednou určitě s radostí zabiju.
O měsíc později se má ruka pomstila.