Napsal jsem ti báseň. Snad aby ses nenudila. Snad abys mě ocenila. Snad abys mě pochopila. Vyšla ze mě jako plamen. Plamen nových plemen plných vemen. „A tuhých hoven“, dodala bys snad. A přeci mě tvůj názor zajímá tak pevně, až do gulagu táhne. Za jatky čekám na tvůj verdikt, edikt či interdikt. Mám ještě devatenáct slov a jejich čas nehnutý a tuhý nikdy nevykřikně „čehý!“.
Jako já za jatky.
„Pro letošní dávku něhy
potřebuji leccos
rozevřít břehy
zakřičet „čehý“
očistit běhy.
Jenže ve mně teprv
tají loňské sněhy.“
Ušklíbla ses mé naivitě.
„Kdybys místo hloupých básní radší
dělal sedy-lehy“...
Omlouvám se za zasmušilé drabble, jehož základní myšlenkou je prostě "dáte-li do něčeho celé srdce neznamená to, že budete pochopeni vemenem".
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Neomlouvej se, je to zajímavé
Rya
Neomlouvej se, je to zajímavé a dobře napsané a i přes zasmušilost slovně hravé.
A tahle věta "A přeci mě tvůj názor zajímá tak pevně, až do gulagu táhne. " je obzvlášť skvělá.
Moc děkuji, to mě povzbudilo
PanVrchni
Moc děkuji, to mě povzbudilo :-)
Pěkná hra se slovy prodchnutá
Keneu
Pěkná hra se slovy prodchnutá smutkem.
Mně se to taky líbí. Nelze
Aries
Mně se to taky líbí. Nelze vždy hýřit optimismem
Děkuji, pravda, to by byl až
PanVrchni
Děkuji, pravda, to by byl až nebezpečný stav :-)
...
gleti
básně vyjadřují strázně,
však nezoufej, zas bude úžasně.
Děkuji za povzbuzení také
PanVrchni
Děkuji za povzbuzení také tomu věřím!