Těžce popadal dech. Nespokojeně se zamračil. Vlastní tělo ho zrazovalo, nesloužilo mu tak, jak byl zvyklý. Teď, když ho nejvíc potřeboval. Když konečně sloužil tomu, v koho věřil.
Věděl, jak ho nazývá Daario. Ser Dědeček… Vystihovalo ho to, ačkoli jako člen Královské gardy pochopitelně potomky neměl.
Stále však dokázal odvést svůj kus práce. Věřil, že může být pro Daenerys užitečný. A nejenom svými životními zkušenostmi a přehledem, pro které si ho zvolila rádcem. Především byl rytířem, mužem vládnoucím mečem. Byl si vědom svých limitů, přesto by v přímém souboji jeden na jednoho porazil kohokoli.
Synové harpyje ovšem poctivý boj neuznávali…
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit