O princezně bez nohy

Za devatero horami starého haraburdí byla nebyla jednou jedna skládka. Ale nebyla to obyčejná skládka, byla kouzelná. Mizely z ní odpadky. I když byla pořád stejně velká, protože tam nákladní auta pravidelně vozila odpadky nové.
Stačilo si jen pomyslet: "Chci ze skládky ven, ať je čistá zem!" a čekat.
Když to uslyšela princezna mezi odpadky, stará židle bez nohy, ihned si to pomyslila. A čekala.
Jednoho dne přijel na skládku princ, rozvrzaný stůl. Každý den se židli dvořil a chvástal se, že ji zachrání tím, že zmizí oba. Ale nepomyslel si nic. A když přijeli restaurátoři, odvezli si jen židli.