Rozum a cit

Spock vnímal pohled své matky, když byl ještě malý. V očích láska, ale ve tváři bolest. Byl z toho zmatený.
Později, když už byl dospělý, na ten pohled často myslel. Bál se té bolesti, kterou by mu mohl způsobit.
Nejsou kompatibilní, jejich druhy k sobě nepatří. Což se ostatně projevilo už v něm samotném. Jen těžko v sobě vyrovnával vulkánksou logiku a lidskou emotivnost.
Nakonec vsadil vše. Kirk už neměl nic, s čím by ho přesvědčil, že to je správné, to rozhodnutí muselo přijít od něj.
Jeho lidská polovina mu nedovolovala bolest zahnat.
Vyložil poslední kartu a bylo to eso.