Pozn. ještě jedno
------------------------------
Dívá se na ni svýma uhrančivýma očima plnýma lásky, až z toho Vivianu bolí srdce. Netušila, jak moc ji miluje, vidí to až teď, když nastal okamžik loučení. Snad by zůstal... kdyby ho požádala... kdyby mu řekla... Ale Viviana mlčí. Nechce přijmout odpovědnost za to, že by se musel všeho vzdát.
Vidí v jeho očích tolik lásky. Co kdyby mu přece jen řekla... Ale Viviana mlčí. Poslední polibek. Už nikdy ho neuvidí, už nikdy mu neřekne, co mu možná říct měla.
Bolest je nezměrná.
Zpívej, zašeptá tichý hlásek a ona zpívá, aby jí nepuklo srdce žalem
„Mi tradí quell´alma ingrata..."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Fandom sice neznám, ale
Aplír
Fandom sice neznám, ale drabble se mi líbí.
Děkuju! Tohle je víceméně
Peggy
Děkuju! Tohle je víceméně samostatný příběh, takže znalost fandomu není zas až tak nutná.
A takhle si lidi zkazí štěstí
Esclarte
A takhle si lidi zkazí štěstí... Smutné. Měla zpívat dřív než odešel.
(A mimochodem, kdy už to konečně napíšeš?)
Jo, myslím, že zaváhala a to
Peggy
Jo, myslím, že zaváhala a to štěstí si zkazila. Nejspíš si říkala, že když se nerozhodl sám, tak že by to nakonec nedopadlo dobře...
No - doufám, že s tím jejím příběhem teďka zase trochu pohnu...