Přátelé z plyše

Sledovali ji od mala, jak rostla, co vše zažívala. Seděli na posteli, později někteří na poličce, ale vždy tam byli, a všechno viděli. Její smutky, radosti, strachy, starosti. Vše tiše pozoravali, většinou s neustálým úsměvem - jinak ani nemůžou.
Postupem let viděli různé změny, ať už v pokoji, či v rodině. A i její změny. Z naivního a rozverného dítěte které se nebálo dávat najevo jak se cítí, se postupně stávala tichá a uzavřená slečna, skrývající své emoce.
Trvalo to pár let, nikdy se nesvěřovala, jen když emocí a bezmoci bylo moc, sevřela je v objetí. Avšak, poslední dobou nastává změna.