Poslední z devíti

Listí šustilo. Lucie se loudala vzadu. Tahle skupinka se nelišila od předchozích - lovci byli jako přes kopírák. Gothička, zakrývající nervozitu úšklebkem. Etnograf, pracující na své dizertaci - tichý ostrůvek racionality. A samozřejmě konspirační teoretik s těkavým pohledem a něčím, co připomínalo virguli.
"Ty jseš ze sídláku," oslovil ji, "chodíš sem. Vidělas ho někdy?"
"Bubáka? Myslím, že pověst tohohle lesa je... přehnaná." řekla. Zastavila se.
"Hele, co to-"
Ticho. Ptáčci. Past z kořenů a mechu je spolkla bez jediného zapraskání. Poslední trojici, kterou bylo třeba obětovat.
Pár vteřin postála, Les jí hladově dýchal za krk. Pak vykročila domů.
Dluh byl konečně splacen.