Květomluva II.

Nesoutěžní básnění na přání:
ioannina, Lejdynka, to je pro vás...
Na motivy komentáře v drabbleti Květomluva...
Malinká Lisa,
trochu ztracená,
možná se trochu červená.
Jak třešně,
pupeny jabloňové,
kameny sluncem rozpálené.
Jarní větřík,
větvemi kývá,
všechno lehce osvěžuje.
Mistryně bylin,
s kloboukem dáma,
od hlíny trochu ušmudlaná.
Lůžka květinám,
rukama vyhrabává,
pro každou jedno má.
Kytičky lehce,
s tichou láskou,
dobrým slovem usazuje.
Dívenku malou,
potajmu pozoruje,
o práci její uvažuje.
Snad tuší,
možná dokonce ví,
jaká krása se dívce urodí.
Z karafiátů,
srdíčko jasně rudé,
z trsů slziček střed.
Do večera,
snad kouzlem,
snad láskou vykvete.
Pak budou,
u záhonu stát,
na květy úsměv posílat.
Lehce udivená,
mistryně bylin, mnich
a dívka trochu v rozpacích.