Od půlnoci do sedmi

Nenáviděla noční směny.
Dlouhé hodiny nudy prokládané zvracejícími opilci, sjetými puberťáky, blázny a občasnými pozéry, co se mají za Ginsberga a vidí v zlevněných hamburgerech Duši Ameriky.
Pokud chtěl člověk přežít, musel je prostě ignorovat.
"Omlouvám se, kde máte krmení pro kočky?"
Mávla rukou v přibližném směru a pokračovala v utírání podlahy.
"Díky."
Otočil se. Pod lemem dlouhého kabátu se mihlo něco červeného. Rychle vzhlédla, ale zákazník už zmizel za roh. Zůstal po něm jen pach síry a doutníkového dýmu.
"Co se ti stalo?" zeptal se manažer, který ji našel stát bez hnutí v uličce.
"Zákazník..." zašeptala.
"Zákazník z pekla."