Občas (ale ne často) přemýšlím nad tím, co bych ti řekla, kdybychom se znovu potkali.
(což se samozřejmě nestane. Už proto, že ty jsi ty)
Na okamžik bych nevěřila svým očím.
Poté bych se tě zeptala, jak ses celou tu dobu měl. Vsadím se, že jsi, zatímco jsme se neviděli, zažil spoustu dobrodružství.
(neodpověděl bys, ale to nevadí)
A konečně bych se omluvila. Cosi mi říká, že ti to dlužím.
Protože ty jsi ten, kdo mi do rukou vložil finální kartu, onen pochybný trumf, který mi pomohl porazit smrt.
(snad! jednou provždy)
A za to ti budu již napořád vděčná.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit