Když družina porazila polozlobra Mulaheyho v nashkelských dolech, objevila tam jednoho zajatce.
„Děkuju vám za záchranu,“ řekl elfský kouzelník Xan, „ale stejně to bylo zbytečné, protože jsme všichni propadli zkáze.“
„Jak to, zkáze?“ ptal se zmateně Ajantis.
„Jak to, všichni?“ ohradila se Jaheira.
„Asi je tu moc dlouho,“ řekla polohlasně Branwen a naznačila, že má o kolečko víc.
Xan z Mulaheyho truhly vylovil svůj měsíční meč a zamířil k východu. „Tak se mějte, rád jsem vás poznal. Vzhůru k marnosti!“
Elysand se otočil k Imoen. „Kdybych si ještě někdy stěžoval, jak je život nefér, tak mě prašti. Nechci skončit takhle.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Výborný týpek. A taky se ve
Rya
Výborný týpek. A taky se ve mně nejvíc optimismu vzedme při setkání s nějakým škarohlídem :-)