Neexistoval nikdo, kdo by to se slovy uměl tak skvěle jako Northgardský dráb, když vyrážel do Ecorie verbovat nové tváře.
Rok co rok dokázal barvitě popisovat krásy pevnosti a okolní přírody. Lehkost služeb, které spočívaly v pouhém hlídání hradeb. Dostatek peněz. Jídla co hrdlo ráčí. Potoky piva a náruče plné žen.
Rok co rok čekalo nové cotase kruté vystřízlivění.
Čtvrt roku nepřetržitých šestnáctihodinových služeb - samozřejmě že nočních.
První výplata neproplacena - poplatek za nafasované stejnokroje.
Jídla byl dostatek, ale dalo se pozřít jen když se zapilo potokem piva.
A ženy? Málokdy cotasům zůstaly peníze, aby si mohli dopřát návštěvu Bídákova nevěstince.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chacha, když ptáčka lapají,
Tora
Chacha, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, jojo
Ještěže tam měli tu hospodu,
Esclarte
Ještěže tam měli tu hospodu, jinak by to bylo opravdu bezútěšné.
Ale když neměli peníze, to
mamut
Ale když neměli peníze, to jim Bídák moc nenaleje :)
No, na dobrotu Bídákovi duše
Eillen
No, na dobrotu Bídákovi duše spoléhat nemohou. Ale myslím, že po šestnáctce bych na jejich místě padla na hubu a spala. Takže by mi chybějící peníze na hospodu minimálně první měsíc nevadili.
No jo, verbíři, ti jsou všude
Killman
No jo, verbíři, ti jsou všude stejní.
Krutá realita
Profesor
za pěknými slovy... Ale trochu pravdy v nich bylo. Třeba to o pivu. ;-)