Fandom: realita
Seděla a psala. Zvuky strouhání se ozývaly pokaždé, kdy hrot tužky přestal mít dokonalou špičku a znemožňoval tak provést tah dokonale. Nespěchala. Psaní čínských znaků vyžadovalo čas, preciznost a spoustu trpělivosti.
Slunce putovalo oblohou a papír se plnil napsanými znaky. Ruce měla černé od tuhy a pracovní deska se pomalu měnila ve hřbitov tužek.
(o několik hodin později)
Protáhla se a s úsměvem zkontrolovala své dílo. Najednou jí však úsměv z tváře zmizel. Přímo uprostřed článku se jí podařilo vynechat dvě věty.
„Ren2ci2 de5 Fo2zu3*…“uniklo jí ze rtů.
Potom chvíli soustředěně mlátila hlavou o stůl.
A pak začala znovu psát.
--------------------------
*Milostiplný Buddho
(ty číslíčka znamenají tón slabiky:) )
Čt, 2011-04-21 11:34 — Profesor
Hezké.
Hezké.
Út, 2011-04-19 01:24 — ioannina
Znám jednoho kaligrafa, co má
Znám jednoho kaligrafa, co má 10. Dan.
Takže... si umím představit. :-))
Ptali se mého učitele (co je zase žákem toho kaligrafa; my ale studujem jiný umění), proč se vlastně u něj neučí i tu kaligrafii. Prohlásil, že proto, že vidí, do jak šílené dřiny by šel. Že mu jeden typ té dřiny stačí.
(Tím tak trochu neohrabaně chci říct, že se mi drablík líbí...)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit