DMD č. 18 pro 18.4.2011 Téma: Učení mučení

Sedm hodin ráno a paprsky slunce mě probouzí na né příliš pohodlné lavičce. Lehce se posadím, není potřeba moc otvírat oči, abych zjistil, že jsem právě zažil parádní noc. Mám všechno?! Peněženka– cajk, klíče– cajk, mobil– cajk. Nějaká sms : „To ranní opáčko nestihnu, dorazím rovnou na osmou.“ Co? Mysli… opáčko… osmá… zkouška… ZKOUŠKA! Tak jo, na odhlášení je pozdě, jasně mám to… zorientuj se, kde máš domov, kde domov, běž, běž… … … jsem doma, kde to mám, tady super Převadeč spojitosti. Ták zastavit čas TEĎ. A je to, zas o fous, tak kde mám to učení… a hele nedopitý pivo.

Fandom: 1984
Nevieš, koľko dní už to trvá, keď pre teba prídu do tvojej cely aby ťa žiarivo osvetlenými chodbami odviedli do tej miestnosti. Posadia ťa do kresla a pripútajú k prístroju.
O’Brien už tam je.
„Ty vieš, prečo tu si. Musíš sa mnoho naučiť,“ opisuje, čo ťa čaká.
Necítiš vinu, iba strach.
„Ideozločin je strašná vec. Škodí Strane,“ dohovára ti.
„Ale ja ti pomôžem. Naučím ťa znovu správne myslieť. Naučím ťa doublethink. Naučím ťa, v čo máš veriť. Naučím ťa pravdu.“
Potom ti položí otázku. Odpovieš. Nesprávne. O‘Brien stlačí spínač a telom ti prebehne nával silnej bolesti. Práve preberáte prvú lekciu.

Fandom: Budeč
-
„…Ty jsi Elza? Z hadů?“
„Jsem,“ potvrdí, předem připravená na údiv. Elza, šedá myška, co si musela všechno vydřít. Včetně uznalého úsměvu oblíbeného profesora.
Něžnýma očima pokaždé vyhledá jeho souhlas. Nevěří si, jasně, její největší chyba, bude s vámi ochotně souhlasit.
„Broučku,“ říkává jí občas a Elza to slovo staví na čestné místo v paměti, přestože ji trošku ponižuje.
Ví, že on ví…
„Vy že jste had?“ upřímně se podivil, když prvně projevila odvahu představit se mu.
Co když mají pravdu a nepatří tam?
Však uvidíš při Zasvěcení, říkávali jí.
…Ale nakonec to nebyla ona, kdo musel čelit Strážci brány.
-
Poznámka: Mgr. Elza Holz-Wranau (*1994), mladší asistentka Erika Kaminského, vyšehradského šéfa démonologického oddělení. Vystudovala spagyrii (u dr. Doležala) a démonologii (u Johna Deeho). Na Budči patřila do kruhu hadů. Jejím oborem je hominální spagyrie.
Tenhle skromný drabble je v zásadě prequel k mé starší povídce „O mrtvých jen dobře“ a nahlíží špehýrkou času do Elzina soukromí během jejích studií…

fandom: Budeč
poznámka: Původně jsem chtěla napsat něco hezkého pro Aries, ale vzniklo z toho bohužel jen tohle. Ale zato jsem viděla na vlastní oko Saturn i s prstenci a dvěma měsíci, heč.
-------------------------------------------------------------------
Ráďa trpěl jako zvíře. Byl zmrzlý na kost, měl hlad a chtělo se mu spát. A hlavně nechápal, proč to musí podstupovat.
Seděl s ostatními studenty na trávě v odlehlé části školních pozemků, hlavu měl vyvrácenou dozadu a snažil se najít na obloze objekty, které tam podle zadání měly být. Světelné znečištění nedaleké Prahy ovšem dělalo své, takže byl rád, že našel aspoň Letní trojúhelník, který pomalu vycházel.
Zakreslil Deneb a doufal, že to nebylo letadlo. Zívl.
Vtom oblohu přetnula oslňující čára. Bolid ve výšce vybuchl a Ráďa byl najednou docela vzhůru. Zdá se, že noční obloha nebude tak nudná.

Fandom: Harry Potter
Poznámka: Já vím, nikdo kromě mě ho nemá rád. Ale nestěžujte si, málem jsem ze zoufalství napsala ff na vlastní povídku.
Měl chuť praštit učebnicí o zeď a vykašlat se na to. Napsat si tahák.
„Nezvládnu to,“ oznámil Removi.
„Zvládneš. Koukni, jen jsi zapomněl na měsíc. To by se mně stát nemohlo.“
Měl to být vtip. Jenomže on se zastyděl, že dokáže zapomenout i na něco takhle důležitého.
„Jsem hloupej,“ zaprotestoval.
„Nejsi,“ zavrčel vlkodlak. „Přece bych nekamarádil s hlupákem.“
„Co když jo? Přestaneš se mnou kamarádit?“
I ta otázka byla hloupá. Ale on se pořád bál, že jednou zapomene něco doopravdy podstatného.
„Neblázni, i kdyby jo, tak nepřestanu,“ usmál se Remus.
Jenomže Petr hlupák byl. A kamarádit s ním přestali všichni.

Žádáme-li od hrdiny informace nebo dokonce spolupráci, je třeba volit optimální způsob.
S rostoucím podílem žoldnéřů mezi hrdiny nabývá na významu metoda uplacení. Pro hrdinu zásadového se vůbec nehodí.
Potenciál nejlepšího výsledku má klam. Je ovšem třeba připomenout obrovské riziko hrdinova blafování a podvodu.
Mučení dosahuje cílů poměrně pomalu a málo efektivně. Je však nejspolehlivější a nejméně rizikové. Proto se doporučuje především tyranům začátečníkům.
Nepotřebujeme-li nic a chceme-li se pouze pobavit, odoláme! Nepodléháme pokušení si s hrdinou pohrát, ale okamžitě ho zabijeme.
Lord Voltmetr otevřel růžový zvýrazňovač. I učitel se může něčemu přiučit. Třeba mu to pomůže v kariérním postupu.
> (Hrdinství pro začátečníky) 

Zaříkadla, máchání holí, tuny knih. Modřiny nebo něco horšího, když se náhodou některému z ostatních učňů, nebo i člověku samotnému nějaké zaklínadlo vymkne z rukou. Děsivá přítomnost Pokojných, kteří byli připraveni o své magické schopnosti. Mluví, jako by jim někdo vysál duši. Naprostá izolace od okolního světa. Všudypřítomné, pátravé, podezíravé pohledy templářů, od svítání do setmění, kamkoli se v téhle věži pohnete.
Když tohle všechno přežijete tak vás čeká Trýzeň. Poslední zkouška. Nikdo neví, o co v ní jde, dokud jí neprojde.
Dnes ráno si pozvali mě, a tak to teď vím. Jsem v Úniku a snažím se dostat ven…
Fandom: Dragon Age
(blech, ta čeština je humusoidní, když je člověk zvyklý to hrát v angličtině...)

Fandom: Stopárov sprievodca galaxiou. Prvá veta patrí Douglasovi Adamsovi. Sorry, bratmmm
A/N: venované všetkým Adamsológom, aj keď mám z toho BJB pocit.
Sedieť v jednej kyberlavici so Zafodom Bíblbroxom bolo nepochybne rušivé, ale človek sa popritom naučil veľa užitočných vecí.
V susednej kyberlavici sedávalo dievča s presne takým počtom chápadiel, aké mal rád. Óch a tie prísavky!
Ich najvzrušujúcejší plán sa týkal dvoch kamarátok z vedľajšej triedy. Súťaž, kto ich dostane skôr do postele, ho úplne pohltila a štúdiu sa venoval len vtedy, keď potreboval tú zelenšiu ohúriť. Veď aj zaslúžene vyhral. Bola to tvrdá drina a stála ho celé úspory.
Potom prišli krušné časy záverečných skúšok a Ford si uvedomil, že vie iba tancovať, piť a stopovať.
Naučil sa to najdôležitejšie.

Fandom: realita
Seděla a psala. Zvuky strouhání se ozývaly pokaždé, kdy hrot tužky přestal mít dokonalou špičku a znemožňoval tak provést tah dokonale. Nespěchala. Psaní čínských znaků vyžadovalo čas, preciznost a spoustu trpělivosti.
Slunce putovalo oblohou a papír se plnil napsanými znaky. Ruce měla černé od tuhy a pracovní deska se pomalu měnila ve hřbitov tužek.
(o několik hodin později)
Protáhla se a s úsměvem zkontrolovala své dílo. Najednou jí však úsměv z tváře zmizel. Přímo uprostřed článku se jí podařilo vynechat dvě věty.
„Ren2ci2 de5 Fo2zu3*…“uniklo jí ze rtů.
Potom chvíli soustředěně mlátila hlavou o stůl.
A pak začala znovu psát.
--------------------------
*Milostiplný Buddho
(ty číslíčka znamenají tón slabiky:) )

Fandom: Heroes
Mávl rukou. Přesně tak jak to včera viděl ve filmu.
Nic se nestalo.
Zkusil to znovu.
Zase nic.
Dětská ústa se uraženě našpulila. „Mami, já chci být kouzelník,“ postěžoval si ženě, která ho nezúčastněně pozorovala.
“Ale ti přece neexistují,“ odpověděla a vstala. „Skoro vše se dá naučit, ale toto ne.“
Za pár desítek let
Mávl rukou. Rozbité sklo se vzneslo do vzduchu. Jediným plynulým pohybem ho mrštil dopředu.
Pak už jen sledoval, jak se tělo toho hlupáka zhmotnilo a bezvládně kleslo k zemi.
S neskrývaným triumfálním úšklebkem a zašeptáním: „Učení je prý mučení, ale pro mě nic není nemožné,“ odešel.