Za ztracenou lásku

Prznila jsem svoje vlastní město, tak mě prosím nekamenujte, jestli tu někdo Náchod znáte. :)
Fandom: realita
Za ztracenou lásku,
kup si sedmikrásku...
Podvečerní halou továrny Rubena se ozýval sladký zpěv. Pach stáří a hniloby se válel na betonových podlahách a vymlácenými okny dovnitř fičel ostrý severák. Ledové vločky se mísily se zrnky prachu ve zvláštní směsici zoufalství. Dívka s leskem v očích tudy procházela a potichu, trhavě zpívala.
A za všechny slzy -
i ty co tě mrzí
Zastavila se před zhroucenou hromádkou přivázanou k podpěrnému sloupu u severní stěny. Postava se ani nehnula. Dřepla si před ní a zašátrala v kapse, vytáhla drobný skalpel.
Kup si ještě jednu
Že nekvetou v lednu?
Zesílila hlas, ale ani tak muže neprobrala. Přiblížila nůž k jeho tváři a řízla. Postava sebou škubla a prudce otevřela oči. Pokoušela se vyplivnout roubík, ale nepodařilo se jí to.
„Drahý, jsem doma,“ zašeptala muži do ucha.
„Ty mi ani neodpovíš? Jsi to ale necita!“ zasyčela uraženě a udělala mu šrám na druhé tvář. Zaškubal sebou a přes roubík se dostalo bolestné huhlání. Políbila ho na ústa a, když se odvrátil, řízla jej pod bradu.
Projíždějící auto ji vylekalo. Stoupla si a očistila nůž o mužovu košili. „Tak zas zítra,“ šepla a pomalu odcházela víříc prach bosými chodidly.
Za ztracenou lásku,
kup si sedmikrásku...