Apoléna v Nugáta nevěřila.
Věděla, že existuje, ale nevěřila v něj. Ostatně, Nugát existovat musel, kdo by jinak doplňoval Knihu?
Apolénina babička si pamatovala, když Hříchem před Tváří bylo třeba smilstvo, pýcha nebo lenost.
Její matka si pamatovala, jak se objevilo hříšné věšení prádla v sobotu, červené spodničky a tupé sekery.
A Apoléna si pamatovala, že se Hříchem před tváří staly vlnité vlasy (ostříhali jí je), pihy (celé dva měsíce chodila s tváří namazanou sádlem a poprášenou moukou) a pastelky (obrázky ptáčků hozené do ohně a výprask).
Apoléna v Nugáta nevěřila. Kdo by mohl věřit v boha, který zatracuje pastelky?
Ne, 2011-04-24 23:10 — Rebelka
Apolénu mám ráda a škoda, že
Apolénu mám ráda a škoda, že není v Zeměploše častěji. Je to výborné. A pastelky taky :o).
Ne, 2011-04-24 23:08 — Lejdynka
Jo, přesně, když nemá rád
Jo, přesně, když nemá rád pastelky, neexistuje.
Líbíííí, moc! Zavání to i středověkem, maličko.
Ne, 2011-04-24 23:08 — Ebženka
Velmi
Velmi zeměplošské. Apolénu miluju a tohle je jedno z mála zeměplošských drabblat na vážnou strunu - a velmi podařené.
Ne, 2011-04-24 23:04 — Aries
Takové božstvo je kruté
Takové božstvo je kruté
Ne, 2011-04-24 23:02 — ioannina
A to má Nugát za to. Vědí, že
A to má Nugát za to. Vědí, že je, ale nevěří v něj. Dobře mu tak.
Dopadne jako jiní pokleslí bohové. Skončí v poušti jako šeptající hlas.
A to mu přeju. Nugátovi jednomu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit