Na návštěvě

Jednoho letního odpoledne se Stařenka Oggová rozhodla, že zajde k Bábi Zlopočasné.
Do domu vstoupila bez zaklepání, zadním vchodem, jak měla ve zvyku. Jenomže hned ucítila nesnesitelný puch spáleniny.
Viníka zápachu našla v kuchyni. Na plotně stál hrnec se zuhelnatělými, neidentifikovatelnými zbytky čehosi.
„Esmé?“ Ticho.
Stařenka se vydala na průzkum do ložnice. Tušila, kolik uhodilo.
A skutečně. Bábi ležela na posteli a vypadala, že spí a nebo dokonce že je mrtvá. Stařenka ale věděla, že ani jedna varianta není pravda. Bábino vědomí určitě právě poletovalo někde daleko odtamtud.
„Esmé, nepřeháníš už to trochu?“ povzdechla si Stařenka, spíš sama pro sebe.