Fandom: historie
Poznámka: Ráda bych se rozloučila něčím veselejším a nápaditějším, ale s hlasitou televizí za zády jsem holt nic lepšího dohromady nedala. Při psaní jsem měla na mysli dnešní zahradu U anglických panen v Praze na Malé Straně.
Vysoká zeď sahající téměř do stejné výše jako střechy okolních domů. Za ní se nacházela zahrada skrytá všem pohledům.
Tady sídlil klášter bosých karmelitek. Sestry tu žily podle přísných předpisů svaté Terezie z Ávily, životem zasvěceným modlitbám a rozjímání. Nikdy nevycházely, nepřijímaly návštěvy ani korespondenci. Vysoká zeď jim uzavírala pohled na vnější svět.
Jejich rodiče, sourozenci a přátelé se s nimi rozloučili s vědomím, že už se nikdy neshledají. Mohli jen doufat, že jsou ve svém novém životě šťastné. A když někdy míjeli klášterní zahradu, vzpomínali na své blízké, které tam za zdí stále žijí, třebaže pro ně jsou mrtvé.
St, 2011-05-04 22:29 — Profesor
Moc hezké. Takové
Moc hezké. Takové melancholické a smířené.
Ne, 2011-05-01 00:21 — Amaranta
Je to takové... smířeně
Je to takové... smířeně melancholické. Líbí.
Ne, 2011-05-01 00:13 — Peggy
Krásné. S trochou smutku i s
Krásné. S trochou smutku i s nadějí - jak už sám život někdy bývá...
So, 2011-04-30 23:17 — Danae
Taky se mi to moc líbí. Má to
Taky se mi to moc líbí. Má to atmosféru Bernanosových Rozhovorů karmelitek.
So, 2011-04-30 23:13 — Aries
Je to spíš melancholické než
Je to spíš melancholické než vysloveně smutné. Líbí se mi to
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit