Osvícení

„Ty ses dočista zbláznil.“ Zastala na rampě Nabukadnezara.
„Ne,“ odpověděl. Otočil se k ní. „Ne, teď už konečně rozumím. Poznal jsem, co je mým osudem.“
Nechápala, jak se mohl usmívat.
“Sváděli jsme s nimi válku stovky let,” řekl nevěřícně. “Hodně jsme si ublížili. Navzájem.”
Tupě na něj hleděla, a nepoznávala ho.
“Víš, někdy se mi zdá, že mi probodli obě ruce. Já je zvednu – žádná stigmata tam nejsou. Pověz, je to jen program v mém mozku? Trinity! Já s nimi bojovat nebudu. Válka k ničemu nevede. Já…” Zhluboka se nadechl, pohlédl ji do očí a pravil: “Já k ním promluvím.”