Mimosoutěžní, už pro ten fandom.
Malá zrzavá dívka v obnošených šatech se opatrně proplížila do salónu. Tam nedočkavě zamířila k prosklené skříni.
Ano, byla tam. Přicházela jí vstříc, usmívala se. Obě na sebe zamávaly. „Konečně zase spolu!“
A pak ji druhá dívka vzala s sebou na druhou stranu skleněných dveří. Šly spolu, jako už několikrát, do tajemné překrásné zahrady, kam za nimi nemohl nikdo zlý ani nepříjemný…
Příliš pozdě zaslechla kroky. Paní Thomasová nakoukla do dveří.
„Ale Anno, už zase se tam zhlížíš? Dítě, proč zrovna ty jsi tak marnivá?“
Anna tiše odešla. Jak má vysvětlit někomu bez fantazie, že tam má svou jedinou přítelkyni?
Epizodka z Anniny minulosti, o které někde na začátku vyprávěla svým novým pěstounům.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chudák holka
Wolviecat
Chudák holka
To jo, měla dost smutné
Esclarte
To jo, měla dost smutné dětství.
Ach áno, dievčatko zo zrkadla
wandrika
Ach áno, dievčatko zo zrkadla si pamätám...
A taky děvčátko ozvěnu. Dík
Esclarte
A taky děvčátko ozvěnu. Dík za komentík.
Krásný, jemný, i bez fandomu
Faob
Krásný, jemný, i bez fandomu zcela srozumitelný střípek... Ach, maminka nám vždycky vštěpovala, že jediné, co se musí výchovou opravdu nutně pěstovat, je fantazie!
To je moc sympatický názor. A
Esclarte
To je moc sympatický názor. A děkuju!
To se mi moc líbí :)
Rya
To se mi moc líbí :)
Děkuji moc.
Esclarte
Děkuji moc.
Líbí!
Lejdynka
Líbí!
Děkuju!
Esclarte
Děkuju!
Moc pěkně napsáno
Skřítě
Pohádkově snové a přitom smutně realistické... Pohladilo po duši ;-) škoda, že neznám fandom... Snad doplním :-)
Je to hezká kniha, i když
Esclarte
Je to hezká kniha, i když její pokračování už tak ráda nemám. Hlavní postava je sirota, která si nedostatky v životě nahrazuje podivuhodnou fantazií. Ale dostane se k hodným, i když trochu přísným pěstounům do místa, kde se jí strašně líbí, jenomže se občas dostává do různých průšvihů kvůli tomu, jak je zvláštní.
Tohle je vlastně minulost, něco, o čem na začátku vypráví své nové pěstounce. Domácnost, kde žila předtím.