Hlavně nenápadně

Ležení se pomalu probouzelo. Dvojice zvědů se chystala vyrazit. Seděli na kraji tábořiště a dokončovali své přípravy.
Věděl o sobě, že je nejlepší, nejdrsnější, prostě nej. Vstal o půl hodiny dřív a pečlivě si nanesl maskování na tvář – divoké zelené a černé pruhy. Dokonale splyne s okolím...
Jeho spolubojovník zatím jen schoval své světlé, skoro bílé vlasy pod šedozelený šátek.
„Člověče, udělej s tím něco. Úplně svítíš.“ Zdráhavě, ale přece jen mu nabídl svůj (drahý, drahý!) maskovací set.
Bělovlásek se udiveně podíval na nabízené barvy a dokonale tygrovaného kolegu, sáhl do blízké bahnité louže a přetřel si tvář.
„Nebo tak.“