Pristúpil ku kameňu s mečom. Okolostojaci sa uškrnuli, taký holobriadok!
Mrkol na kamarátov. Druid mu papraďou prešiel po tvári. Chytil sa rukoväte, bola ešte vlhká od spotených rúk toho hromotĺka, čo čepeľ neúspešne kmásal von celú polhodinu. Každý vedel, že ho nevytiahne, a predsa lákalo vyskúšať šťastie.
Zatvoril oči a predstavil si, ako meč ťahá von. Zabral aj naozaj a vtedy kameň, snáď zvetraný, snáď dlhodobo skúšaný magickým mečom, prosto, kameň pukol a jeho väzeň s chrapľavým zvukom vyšiel von.
Nastalo neveriacke ticho. Potom jasot.
„Ja som sa len stavil s kamarátmi!“ kričal Artur, ale jeho hlas v hluku zanikol.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Smůla, no :D Vtipne!
Rya
Smůla, no :D Vtipne!
A co z toho všechno vzešlo :)
Tora
A co z toho všechno vzešlo :)
Bože, tak to bylo výborné :D
TheBlueEyedBandit
Bože, tak to bylo výborné :D TAk nějak to určitě bylo . . .moc krásné
Chudák Artur :)
Elluška
To je ale hodně vtipnej nápad.
Přesně tak to určitě bylo :-)
Dain
Přesně tak to určitě bylo :-)
Matně si vzpomínám na film Excalibur, kde se Artušovi nějak povedlo Excalibur zlomit, ale detaily už nevím.
Ano, ale to už ho mal dávno z
galahad
Ano, ale to už ho mal dávno z kameňa vonku. Nevedel poraziť Lancelota a nakoniec ho porazil silou Excalibura, čo spravil len pre svoju pýchu. Meč z toho pukol. Jazerná pani mu ho potom opravila.
Na tom filme som ako malý fičal, viz moja prezývka.
Chachá, to si tak člověk
Esclarte
Chachá, to si tak člověk hraje a najednou bác a má meč venku a neví, co s ním.
Ďakujem všetkým za komentáre!
galahad
Ďakujem všetkým za komentáre!