K zulíbání

Dámy sedící u stolků posetých sklenicemi a hrnky s kávou, čajem či jinými nápoji, tu a tam prostřídané talířky se zákusky, s povzdychy zírají z balkónové terasy dolů do patra, v očích zamilované pohledy. Něco si štebetají, štouchají do sebe lokty a neustále ukazují dolů. Tu a tam jsou slyšet kousky konverzací.

"No podívej se, nění roztomilej?"

"Doslova k zulíbání."

"Jé, no co to dělá?"

Na terase vypukne smích.

Pár pánům sedícím kousek dál od zábradlí to nedá. Co je to tam dole za týpka, že je všechny tak okouzlil? Dole se jak malý idiot nemotorně motá huňaté štěně majitelů.