Zlaté rybky

Kde jsou? Jako ryby zmizely nám, ty moje.

Zlaté, přívětivé, obrovské, nicotné úspory.

Ve světle blyštících rybek se rozplynuly do pradávna. Kde domov můj?

Když ke mně přišli Rusové, bál jsem se nejlepšího. A to také přišlo.

Slon jako trpaslík, stejně měli pravdu silnějšího, v mém případě slabšího. Rukavicův kamarád se díval, netušil, kde jsem já a kde mé rybky.

Bitka, pád meteoritu, bušení srdcí a pohádky prostat.

Skončil jsem na dně s rybkami, kašnou se dívám na Měsíc a přemítám: "Nicnedělání pomáhá úzkostem, či bolehlavu?"

Ten rostl nedaleko, po ochutnání voněl březově.

S rybkami jsem usnul stejně jako Cattani.