Koprovka asi nebude

Postupně Amias o významu slova „zkratka“ začínal pochybovat. Od rána do večera byli na cestě, jen s několika nutnými přestávkami na odpočinek a jídlo.
A že ho mnoho nebylo. Naposledy narazili na nějaký zvláštní druh kopru, který se jim ale ani přes všechny kuchařské triky a donucovací prostředky nepodařilo upravit do poživatelné podoby.
Po čtrnácti dnech byl Amias samý škrábanec a odřenina. Ani Ellie na tom nebyla líp.
Pokaždé, když už si myslel, že další kopec prostě přijít nemůže, vysmála se mu příroda do tváře. A s každým překonaným vrcholem, s každým křovím a zahojeným šrámem, se Amias smál taky.